Jak předcházet nemocím pohybového aparátu u psů

I psa mohou trápit klouby, nebo ho “chytit” záda. Na rozdíl od člověka si váš parťák ale na bolest nestěžuje. Je proto na jejich pánovi, aby problémy za včasu odhalil. Problémy pohybového aparátu postihují téměř všechna plemena psů, ostražití by ale měli být zejména majitelé větších plemen, velmi aktivních psů a majitelé psích seniorů. Přečtěte si, jaké nejčastější problémy mohou psa potkat a jak jim nejlépe předcházet!

Text byl připraven ve spolupráci s odbornicí na výchovu a chov domácích zvířat Zuzanou Sequensovou z e-shopu spokojenypes.cz.

Nejčastější problémy a jak je poznat

Nejčastěji se u psů objevuje dysplazie, která postihuje kyčelní klouby (DKK) ale také klouby hrudních končetin (DLK). Jedná se o bolestivé onemocnění, kdy dochází k oslabování kloubu, postupnému zhoršování pohyblivosti psa a vzniku artrózy. Nejčastěji se objevuje už ve štěněcím věku mezi 5. a 8. měsícem. Většinou se projevuje v houpavé chůzi nebo jako náhlá potíž při vstávání.  Je proto důležité mladé psy v době vývinu příliš nepřetěžovat a preventivně podávat přípravky na podporu pohybového aparátu.

Není ale výjimkou, že se dysplazie neprojeví a dokud jsou psi mladí a v dobré kondici, nemusí mít dlouho žádné problémy.

Druhým velkým strašákem je artróza, ta naopak postihuje pejsky až v pozdějším věku. Jedná se o opotřebení kloubů, které se objevuje často jako následek úrazu nebo nadměrného zatěžování kloubů. Její nástup a příznaky je možné zmírnit kvalitní stravou, podáváním vhodných chondroprotektiv, a především vhodnou rehabilitací. I zkušenému majiteli se může stát, že příchod artrózy v první fázi nepozná, nejčastěji se ale projevuje jako potíže při vstávání, ztuhlost a kulhání. Někdy je možné zaznamenat i změny v chování a pohybových návycích psa.

Osteochondróza (neboli OCD) je onemocnění vyskytující se převážně u rostoucích psů velkých a tzv. obřích plemen. Dochází k ní působením více faktorů najednou. Jedná se o trauma kloubu, dědičnost, rychlý růst, omezené prokrvení spodních částí chrupavky a chyby ve výživě. OCD může v některých případech vzniknout ale také následkem úrazu.  U psa s osteochondrozou je chrupavka poškozena, a proto abnormálně roste a vápenatí.

Mezi poměrně častá onemocnění patří také luxace pately (vykloubení čéšky), která postihuje převážně malá plemena psů. Jedná se o vrozené onemocnění je naštěstí řešitelné léky nebo operací.  Naopak neléčitelnou nemocí je spondylóza, která vzniká vlivem přetížení páteře například příliš náročným tréninkem u sportovních psů, stejně tak i nadváhou. Tímto onemocněním trpí zpravidla velcí a těžcí psi. Přestože tuto nemoc nelze zcela vyléčit, je díky správné péči a fyzioterapii možné pejskovi pomoc udržet dobrou kvalitu života.

Dobrou zprávou je, že většině nemocí pohybového aparátu je možné do jisté míry předcházet pomocí prevence:

• kvalitní strava
• udržovat psa dobře osvaleného
• nepřetěžovat psy, zejména štěňata a mladé psy ve vývinu
• je možné podávat přípravky na podporu pohybového aparátu (při obtížích je komplexní kloubní výživa většinou nutná, obsahuje mj. protizánětlivé složky, složky tlumící bolest apod.)

TIP: Psům trpícím problémy s klouby, páteří nebo bolestivým onemocněním pohybového aparátu pomůže ortopedický pelíšek, který mu poskytne potřebnou oporu a udrží tak celé tělo ve správné poloze bez otlačenin a bolesti.

Fyzioterapie není jen pro lidi!

Věděli jste, že s pohybovými problémy fyzioterapeuti nepomáhají jen lidem, ale i zvířatům? „Přestože se vám může zdát, že svého pejska znáte velmi dobře a přesně víte, co mu chybí, občas je dobré ho svěřit odborníkům. Ti přesně ví, kde problémy hledat a jak je řešit. Od toho tu je fyzioterapie pro psy! Tu je dobré vyhledat po konzultaci a řádném vyšetření veterinářem v případě pohybových problémů, po operaci ale i preventivně například u plemen, které mají k těmto potížím sklony a u aktivně sportujících psů,” říká Zuzana Sequensová ze Spokojeného psa.

V případě obtíží bude fyzioterapeut vždy vyžadovat výsledek RTG nebo veterinární zprávu. Fyzioterapeutovi řekněte také o všech zdravotních problémech a omezeních, aby věděl, co všechno si může dovolit, aby pejskovi neublížil. Myslete také na to, že po fyzioterapeutickém ošetření potřebuje pejsek klid. Nemusíte se ale bát – nejedná se o přísný klidový režim jako například po operaci.

Kvalitní fizioterapeut je základ

Aby se vašemu pejskovi dostala ta nejlepší péče, pečlivě vybírejte, komu svého čtyřnohého parťáka svěříte do rukou. „Pokud se jedná o veterinární kliniku, není třeba se obávat. Na klinikách jsou vzdělaní terapeuti, kteří často i dále rozvíjí své znalosti. Zbystřit byste měli v případě, kdy někdo nabídne ošetření doma. V tu chvíli je třeba se zaměřit hlavně na to, jaké má kurzy a vzdělání a jakou praxi má za sebou,” upozorňuje Zuzana Sequensová z e-shopu Spokojenypes.cz „Některé metody, například Dornova, nevyžadují veterinární vzdělání. Nutně ale neznamená, že mezi těmi na vlastní pěst nejsou dobří terapeuté. Pokud má ale pejsek potíže, doporučuji hlubší vzdělání, než jen několikahodinový kurz,” dodává Sequensová.

Jaké druhy fyzioterapie existují?

Přestože ještě nedávno nebyla fyzioterapie v České republice příliš rozšířená, dnes existuje řada metod, díky kterým se bude váš parťák cítit lépe.

Nejrozšířenější je dnes Dornova metoda, která je vhodná jak pro psy ve sportovní zátěži, pro psy po operacích, psy z množíren, ale i pro psy v domácím prostředí. Terapeut pomocí jemné manuální techniky navrací klouby a obratle do správné polohy. Jedná se o jemnou uvolňující metodu, která je většinou dobře snášena.

Chiropraxe se specializuje na diagnostiku a léčbu mechanicky postižení kloubů a jejich účinku na nervový systém. Chiropraktik používá krátké rychlé hmaty, které jsou díky rychlosti velmi účinné a specifické. Na rozdíl od dornovy metody musí mít chiropraktici veterinární vzdělání a specializovaný kurz.

Aquaterapie je potom metoda, při které pes chodí ve vaně s vodou na pohyblivém pásu a je využívána hlavně při rehabilitaci psů po ortopedických a neurologických operacích. Vhodná je i pro sportující či stárnoucí psy.

„Obecně platí, že výše zmíněné fyzioterapeutické metody jsou vhodné nejen při léčbě akutních problémů, ale ji jako prevence. Ve chvíli, kdy pes již vykazuje pohybové problémy, doporučuji vyhledat takové terapeuty, kteří kombinují více metod a přímo spolupracují s veterináři,” radí Sequensová.