Co dělat, když hmoždinky nedrží

Co dělat, když hmoždinky nedrží

Snad v každé domácnosti se najde kutil, který dokáže cokoliv opravit. Tito kutilové jsou v domácnostech proto, aby ženy nemusely vyměňovat ani žárovku. Jenže ani ti nejzručnější si někdy neví rady, a to konkrétně s hmoždinkami. Hmoždinky se používají při upevňování různých předmětů například na zeď. Jedná se o police či podobné věci, které se na zdi musí udržet. Jenže hmoždinky mohou vypadávat, což představuje závažný problém. Otázkou tedy je, co dělat, když hmoždinky nedrží.

Naštěstí i v tomto případě existuje řešení. Pokud potřebujete připevnit nějaké nosné konstrukce, ale hmoždinky vám vypoví službu, vsaďte na chemickou kotvu. Nejdříve si však zodpovězme, co je to hmoždinka či proč hmoždinky ve zdi nedrží.

Proč hmoždinky nedrží?

Důvodů, proč hmoždinky ve vyvrtané díře nedrží, může být hned několik. Nejčastěji je chyba v samotném kutilovi, který měří jen jedno nebo který měří na špatných místech. Často může dojít k provrtání většího otvoru, než je potřeba, tudíž hmoždinka vypadává. Taky se často stává, že se vyvrtá malá díra. Ta se pak musí zvětšit, jenže často se její průměr zvýší tak, že se v ní hmoždinka otáčí, a to taky není dobré.

Kutilové se občas dopouštějí poměrně velké chyby, a sice do sádrokartonu kupují běžné hmoždinky, ačkoli je do něj nutno používat typy speciální. Univerzální hmoždinky je nutné kupovat i do zdiva či do dřeva.

Výběr hmoždinky se odvíjí i od toho, co s ní chcete přichytit. Například na uchycení obrazu postačí úzká, krátká plastová hmoždinka (třeba šest milimetrů dlouhá), na těžší věci doporučujeme využít tlustších, delších a hlavně kovových hmoždinek, které měří například třináct milimetrů.

Naštěstí hmoždinky lze nahradit či lze pomoct tomu, aby ve zdi držely. Jak jsme zmínili, řešením je chemická kotva. A nejen ta. Vhodnou alternativou jsou i závitové tyče.

Co je hmoždinka?

Další otázkou je, co je to vlastně hmoždinka. Jedná se o vložku, kterou se upevňují vruty, šrouby či jiné pevné materiály na zdi. Je zajímavé, že hmoždinky nahradily dříve používané dřevěné špalíčky, které se sádrovaly do zdi. Poté se stalo populární vyvrtávání malých děr a tím se zvýšila popularita i hmoždinkám, které se používají dodnes.

V současné době se hmoždinky vyrábí hlavně z plastu, ale najdeme i dřevěné hmoždinky, oblíbené hlavně v truhlařině. Jsou to vlastně jakési kolíky, které se při použití nijak nedeformují, což ocení každý truhlář, který chce odvést kvalitní práci. Takzvané truhlářské hmoždinky se vyrábí z pevného, tvrdého dřeva, aby během použití nedošlo k žádnému poškození. Najdeme je buď hladké, nebo rýhované.

Kromě dřevěných hmoždinek se vyrábí i kovové či ocelové hmoždinky, které se nazývají kotvy. Právě ty se aplikují společně s chemickou maltou, jež je tím pravým řešením v situaci, kdy vám běžné plastové hmoždinky vypadávají.

Co je chemická kotva?

Jedná se o chemickou maltu, s níž je práce naprosto jednoduchá. Pokud vyvrtáte díru, v níž hmoždinka nedrží, díra se vyčistí a vyplní se touto maltou. Do ní se pak hmoždinka (většinou kovová či ocelová) zasadí, tudíž dojde k jejímu stoprocentnímu upevnění.

Nejčastěji s chemickou kotvou pracují řemeslníci, kteří je používají na velmi namáhavé spoje. Chemickou kotvu nepotřebujete k uchycení polic, ale je dobré, když ji použijete k uchycení závěsných klozetů, k zavěšení umyvadel či k uchycení zábradlí.

Chemické kotvy jsou dokonalými pomocníky hmoždinek, dokonce jsou jejich skvělými náhradníky. Chemické kotvy doporučujeme upevňovat zejména tam, kde může dojít ke styku s vodou. Nebojte se je použít u vestavěných bazénů či u domovních fasád, na které by mohlo zapršet.

Čím se liší chemické kotvy od běžných hmoždinek?

Co dělat, když hmoždinky nedrží

Mezi chemickými kotvami a běžnými hmoždinkami je velký rozdíl. U chemických kotev například nedochází k tomu, že se spoj začne otáčet ve zdi, což je u běžných hmoždinek zcela běžné. Dalším rozdílem je to, že chemickou kotvu lze uchytit takřka do jakéhokoliv materiálu. Je možné ji aplikovat do tvrdých materiálů, kdy se do díry či otvoru vytlačí hmota, do níž se zašroubuje hmoždinka, jak jsme zmínili výše. Než na hmoždinky cokoliv umístíte, je třeba počkat, až chemická malta uschne. Doporučená doba čekání je zhruba čtyřicet minut.

Chemickou maltu lze použít i do duté cihly, což ví málokterý kutil. Použití je opět velmi jednoduché – do vyvrtaného otvoru se vtlačí hmota a následně šroub.

Práce s chemickou kotvou

Jak jsme výše popisovali a zmínili, práce s chemickou kotvou je naprosto jednoduchá. Aby však nedocházelo k nesrovnalostem či dotazům, pojďme si zmínit postup práce s chemickou kotvou ještě jednou a podrobněji, nikoliv jen okrajově.

Než začnete vrtat, nejdříve si musíte  dobře zvolit vrták a musíte připravit otvor, do něhož chcete chemickou maltu nanést. Volba průměru vrtáku se vždy odvíjí od nosné konstrukce. Když potřebný otvor vyvrtáte, je zapotřebí, abyste otvor důkladně vyčistili. Chemická malta se musí dobře uchytit, nesmí se uchytit jen na špíně, kterou v díře zanecháte. Většinou se prach odfoukne a poté vyčistí speciálním kartáčkem. Žádný prach nesmí v otvoru zůstat.

Co dělat, když hmoždinky nedrží

Než chemickou maltu nanesete, je třeba vložit do otvoru plastové nebo kovové sítko s víčkem, které se používá jen v případě, že vrtáte do plných materiálů. V jiných situacích musíte sítko použít.

Nyní přistupme k samotné přípravě kartuše. Na ni našroubujte potřebný aplikátor a naplňte ji chemickou kotvou. Maltu poté naneste do otvorů. U dutého materiálu se musí nanášet malta ode dna směrem nahoru a je třeba pokrýt celé sítko. Pokud se jedná o plnění díry v plném materiálu, vyplňuje se jen polovina otvoru.

U dutého materiálu následuje uzavření sítka, díky čemuž dojde k dokonalému naplnění sítka. Poté se do ještě neztuhlé malty nanese šroub nebo kovová či ocelová hmoždinka. Následuje ztuhnutí malty, které trvá zhruba třicet až čtyřicet minut, jak jsme zmiňovali výše v článku.

Pokud se budete chtít dozvědět o tvrdnutí malty něco víc, vše najdete na obalu chemické kotvy. Jak jsme zmínili, perfektní vytvrdnutí nastává po půl hodině, ale při venkovních teplotách se doba tvrdnutí značně zkracuje – malta zatvrdne i po deseti minutách. Čas tvrdnutí se však odvíjí od konkrétní použité kotvy. I zde platí, že každá značka či každý druh malty je jiný a má jiné vlastnosti.

Posledním krokem z postupu je upevnění předmětu. To je možné až po stoprocentním vytvrdnutí.

Jaké jsou alternativy k hmoždinkám?

Alternativ k hmoždinkám se nabízí hned několik. Nejpopulárnější je již několikrát zmíněná chemická kotva, kterou běžně koupíte nejen v kamenných prodejnách, ale i v internetových obchodech (například na mall.cz). Postup práce s touto chemickou maltou jsme vám popsali dopodrobna, neměl by tedy být žádný problém a každý kutil by s tímto materiálem měl umět pracovat.

Pokud s chemickou kotvou nejste spokojeni, existuje ještě jedna alternativa, kterou také hojně využívá nejeden řemeslník. Jmenuje se závitová tyč. Jedná se o normovaný druh spojovací součástky, která se používá hlavně tam, kde nedostanou běžné délky šroubů, či tam, kde nedrží hmoždinky. Závitové tyče se používají hlavně ve stavebnictví nebo ve strojírenství, slouží často jako napínáky, které ztužují část konstrukce. Také slouží jako kotvy pro upevnění konstrukcí, což z informací vyplývá. Nejčastěji se používají při upevňování betonového podkladu, zděných konstrukcích či u rostlých hornin. A také je lze zakoupit na mall.cz.

3 komentářů k Co dělat, když hmoždinky nedrží

  1. Nejjednodušší způsob upevnění nefunkční hmoždinky, je rozdělat řidší sádru, vystříknout otvor ve zdi vodou, pak použít injekční stříkačku (použijeme velikost podle otvoru ve zdi), od které odřízneme konec a nasajeme sádru, kterou pak vstříkneme do otvoru. Dokud je sádra ještě měkká, zamáčkneme do ní hmoždinku, ve které máme částečně zašroubovaný vrut (to proto, aby se hmoždinka neucpala sádrou). Špachtlí urovnáme povrch kolem hmoždinky a tak za půl hodiny můžeme již spoj použít. A drží perfektně, je to mnohokrát vyzkoušené.

  2. Super, s tou stříkačkou mne to nikdy nenapadlo. 🙂 Super zlepšovák

  3. A je to opravdu hmoždinkami? Když jsem měl předtím nekvalitní vrtáky, tak jsem s tímhle měl taky problém. Pak jsem si ale koupil kvalitní sadu vrtáků na https://www.nastroje.cz/ a musím říct, že s těmi se mi pracuje vážně o dost lépe.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *